Audiovisual Connect LAB

Doktorand KDFS Petr Pláteník působí jako metodik projektu, zodpovědný za vzdělávací složku. Podílí se i na prováděném výzkumu.

Základní profil projektu

• Organizátor: Spolek krutón (Krutón, z. s.)
• Doba realizace: Leden 2026 – 2027 (dvouletý projekt)
• Podpora: Grant Creative Europe (program Evropské unie)

Cíle a náplň projektu

Projekt Audiovisual Connect LAB je součástí širší platformy KRUTÓN LAB, která zastřešuje vzdělávací a networkingové aktivity spolku. Tento konkrétní projekt se zaměřuje na následující oblasti:

• Propojení vzdělávání a praxe: Hlavním cílem je prozkoumat možnosti filmové a audiovizuální gramotnosti a propojit edukaci přímo s profesionální praxí v oboru.
• Práce s daty a metodikami: Projekt zahrnuje intenzivní práci s daty, testování nových metodik a rozvoj kompetencí učitelů.
• Webová platforma: Součástí výstupů bude implementace nové webové platformy, která má sloužit jako nástroj pro sdílení know-how a vzdělávacích materiálů.
• Mezinárodní přesah: Projekt má silnou evropskou dimenzi – zahrnuje koordinaci s evropskými partnery a exekutivní realizaci aktivit v České republice a na Slovensku.

Kontext v rámci spolku krutón

Projekt navazuje na předchozí aktivity spolku, jako je Audiovisual HUB (zaměřený na učitele a infrastrukturu, otevřený v roce 2025 v pražském kině Kavalírka) nebo projekt FilmED. Audiovisual Connect LAB tak představuje další fázi v systematickém rozvoji audiovizuální výchovy, kterou spolek krutón dlouhodobě buduje.

Výzkum dějin avantgardního divadla

Modernistické a avantgardní divadlo a tanec jsou zdrojem uměleckých inovací a průsečíkem experimentů mezi politikou, estetikou, společenskou utopií a praktickou reformou kulturních institucí. Avantgardy jsou transnacionální i ukotvené v lokálních podmínkách, antifašistické i pojené s autoritářskými režimy. Výzkum avantgard se proto týká jak uměleckých experimentů tak rozmanitých dějin moderní kultury.

Aktuální výzkumy a výstupy:

Konferenční panel „Corporeality, emotions, and cultural practices: Interwar avant-garde performance and workers’ movement in central Europe and the Baltic states“, chairs Martin Bernátek a Georg Spitaler (VGA), 6th European Labour History Network Conference, University of Barcelona, 2026.

Choral Aesthetics and Political Identity: The 1931 Workers’ Olympiad in Vienna and Avant-Garde Performance (2026, Habilitační stipendium česko-rakouského programu Aktion, Martin Bernátek).

Konferenční panel „Dělnická kultura jako tělesná praxe: mezi avantgardou, zábavou a mocí“, chair Martin Bernátek, Perspektivy teatrologie, Olomouc, UP, 2025.

Konferenční panel „Aesthetics and Politics of the Collective Voice. Workers´ Theatre and the Interwar Avant-Garde in Central and Eastern Europe“, chair Martin Bernátek, 9th European Network for Avant-Garde and Modernism Studies Conference, Jagiellonian University Cracow, 2024.

Publikace „A Lexicon of the Central-Eastern European Interwar Theatre Avant-garde“, hlavní editor Dariusz Kosiński, editoři sekcí: Zoltán Imre, Martin Bernátek, Przemysław Strożek, Justyna Michalik-Tomala, Marina Milivojević Mađarev, vydali Zbigniew Raszewski Theatre Institute (Warsaw) a Performance Research Books (Aberystwyth) 2023

Reclaimed Avant-Garde: Polish and Central-Eastern European Theatre Avant-Garde (2018-2024, dlouhodobý projekt financovaný polským Národním programem rozvoje humanitních věd, člen výzkumné skupiny Martin Bernátek, viz tady).

2025 – 2027: výzkumný projekt GAČR “The Aesthetic and Political Practices of East-Central European Music Videos after 2000” (GA25-16383S).

řešitel: doc. Mgr. Tomáš Jirsa, Ph.D.

Projekt zkoumá doposud neprobádané vztahy mezi estetickými a politickými praxemi současného videoklipu ve středo-východní Evropě. Na základě analýzy afektivních, platformních a diskurzivních aspektů klipů vydaných po roce 2000 napříč hip-hopem, rockem a indie popem ukazuje, jak klipy vyrůstají z konkrétních sociokulturních a mediálních kontextů a současně je aktivně spoluutvářejí. V dialogu se současnými audiovizuálními studii, kulturní afektovou teorií a platformními studii projekt přesouvá pozornost od čistě reprezentačních či formalistických přístupů k relační analýze propojující klipovou hudební estetiku s politickými konflikty a společenským napětím na pozadí platformní cirkulace. Zaměřením na český, slovenský a polský videoklip projekt zároveň zaplňuje výraznou mezeru v dosavadním výzkumu orientovaném převážně na angloamerickou produkci.

2025–2027: výzkumný projekt GAČR "Miloš Forman: Konstrukce filmového autorství napříč dvěma kontinenty (Miloš Forman: Constructing Film Authorship Across Two Continents)" (25-17902S)

řešitel: doc. Mgr. Milan Hain Ph.D.

Projekt se zabývá konstrukcí filmového autorství významného česko-amerického režiséra Miloše Formana. Řešitelovým záměrem je rozšířit a zpochybnit stávající literaturu o Formanovi, často vycházející z textuální analýzy/interpretace a přistupující k režisérovi jako k jedinému možnému zdroji významu, a místo toho lokalizovat jeho autorský přístup nebo značku v dosud málo reflektovaných nebo zcela opomíjených oblastech, mezi které patří produkční praktiky, intencionalita a kolaborativní autorství; adaptační strategie při zpracovávání původně literárních a divadelních látek; práce na nerealizovaných projektech; a diskurz propagace, publicity a divácké a kritické recepce. Formanova česká i americká tvorba je zkoumána v komparativní, transnárodní perspektivě s ohledem na relevantní aspekty průmyslového, kulturního a společensko-politického kontextu a s podstatným využitím archivních materiálů v ČR, USA i jinde. Hlavními výstupy projektu budou anglickojazyčná monografie a série odborných studií v recenzovaných časopisech nebo kolektivních publikacích.

2025: David O. Selznick’s Right-Hand Women: Female Administrative Staff and the Making of Films and Film Stars at Selznick International Pictures

Harry Ransom Center Research Fellowship in the Humanities, University of Texas at Austin

řešitel: doc. Mgr. Milan Hain Ph.D.

Projekt je koncipován jako pokračování autorova předchozího výzkumu věnovaného producentovi Davidu O. Selznickovi a jeho roli „tvůrce hvězd“. Akcent je tentokrát položen na kolaborativní povahu filmových aktivit ve studiovém Hollywoodu a přínos administrativních pracovnic pro fungování Selznickovy nezávislé produkční společnosti, zejména v oblasti akvizice literárních a divadelních látek a rozvoje hereckých hvězd. Projekt je postaven na předpokladu, že expertíza a práce žen, jako byly Katharine Brown, Jenia Reissar a Margaret McDonnell – ačkoli často skryté před veřejností – byly ve skutečnosti klíčové pro komerční a kritický úspěch Selznickovy společnosti a její mediální reprezentaci jako studia zaměřeného na ženské publikum.