Doktorské studium
Absolventům magisterských stupňů studia na naší i jiných katedrách nabízíme čtyřletý doktorský program Teorie a dějiny divadla, filmu, rozhlasu a televize.
Ten nabízí fundovanou a mezioborovou průpravu v oblasti mediálních a performativních studií, estetiky a audiovizuální kultury. Program přistupuje ke studiu různých médií jako mnohotvárných a neustále se proměňujících fenoménů, které hrají zásadní roli v současné digitální kultuře. Spolu s výraznou podporou vlastních výzkumných projektů a pečlivou supervizí při psaní disertační práce jsou naše doktorandky a naši doktorandi vedeni k rozvíjení publikačních dovedností, prezentaci odborných výsledků na mezinárodních konferencích i k podávání žádostí o výzkumné pobyty v zahraničí či projektové granty.
Cílem studia je připravit odborníka schopného samostatné vědeckovýzkumné práce v daném nebo příbuzném oboru. Student se seznamuje se základními teoretickými disciplínami oboru, klíčovými metodologickými postupy, prohlubuje si znalost cizích jazyků a schopnost realizovat výzkum a prezentovat výsledky své práce v mezinárodním prostředí prostřednictvím konferenčních výstupů a publikací. Důraz je kladen také na získání základních pedagogických kompetencí (výuka, ověřování znalostí, vedení a oponentura kvalifikačních prací v bakalářském stupni). Nejdůležitější částí doktorského studia je příprava disertační práce, v níž student aplikuje výše zmíněné znalosti a kompetence a dokáže svoji připravenost k samostatné vědecké činnosti. Obecnou ambicí programu je připravovat kvalifikované odborníky s komplexní škálou znalostí a dovedností, schopné excelentní a kreativní vědecké, výzkumné, publikační, prezentační, pedagogické a projektové činnosti.
Doktorské studium je čtyřleté a lze je absolvovat v prezenční či kombinované (dálkové) formě.
Profil absolventa
Absolvent/ka doktorského studijního programu má přehled o současných teoretických a metodologických přístupech svého oboru a dokáže je podložit znalostí o kulturně-historických souvislostech vývoje audiovizuálních médií, rozhlasu, divadla a umění performance. Dokáže kvalifikovaně pracovat s aktuální odbornou literaturou v mezinárodním kontextu, umí kriticky zhodnotit publikovaný výzkum a teoretické koncepce získané v rámci rešerší, kompetentně formuluje výzkumný či projektový záměr (včetně grantových žádostí a projektových výzev), suverénně ovládá a samostatně aplikuje metodologické přístupy základního a aplikovaného výzkumu a nejrůznější teoretické koncepty související s vlastním bádáním. Výsledky své badatelské činnosti efektivně publikuje formou odborné studie (vědecký článek, kapitola v knize) i komplexní akademické monografie. Součástí jeho odborných kompetencí je schopnost konferenční i panelové prezentace, tedy vědecké diskuse nad specifickými teoretickými a metodologickými problémy oboru. Výše uvedené kompetence umožňují absolventovi/ce profesionální uplatnění zejména ve dvou oblastech, a to jak ve vědecko-badatelské a pedagogické činnosti na univerzitách, vysokých školách a specializovaných výzkumných institucích v ČR i zahraničí, tak v dynamicky se rozvíjejíci oblasti kulturně-kreativních průmyslů (KKP), která je významným hybatelem celoevropského trhu práce. Absolutorium oboru rovněž umožňuje získat pozici a uplatnění v kvalifikovaných profesích kulturních institucí a v institucích státní správy (Národní filmový archiv, Institut umění-Divadelní ústav, regionální i celostátní galerie, muzea a archivy), ve specializovaných institucích veřejné správy (Státní fond kinematografie, MK ČR, Fond pro podporu kultury apod.) či institucích a platformách zaměřených na výzkum médií a živé kultury (analytická oddělení veřejnoprávních či komerčních médií, filmové a divadelní festivaly). Absolvent/ka je tak schopen získat pracovní pozici jak v ryze výzkumné a vzdělávací, tak v dominantně aplikované sféře.
Předpoklady uplatnitelnosti
Absolvování doktorského studijního programu Teorie a dějiny divadla, filmu, rozhlasu a televize umožňuje absolventovi/ce profesionální uplatnění zejména ve dvou oblastech, a to jak ve vědecko-badatelské a pedagogické činnosti na univerzitách, vysokých školách a specializovaných výzkumných institucích v ČR i zahraničí, tak v dynamicky se rozvíjejíci oblasti kulturně-kreativních průmyslů (KKP), která je významným hybatelem celoevropského trhu práce. Absolutorium oboru rovněž umožňuje získat pozici a uplatnění v kvalifikovaných profesích kulturních institucí a v institucích státní správy (Národní filmový archiv, Institut umění-Divadelní ústav, regionální i celostátní galerie, muzea a archivy), ve specializovaných institucích veřejné správy (Státní fond kinematografie, MK ČR, Fond pro podporu kultury apod.) či institucích a platformách zaměřených na výzkum médií a živé kultury (analytická oddělení veřejnoprávních či komerčních médií, filmové a divadelní festivaly). Absolvent/ka je tak schopen získat pracovní pozici jak v ryze výzkumné a vzdělávací, tak v dominantně aplikované sféře.
Možné pracovní pozice
Výše uvedené kompetence umožňují absolventovi uplatnění zejména v pedagogické a vědeckobadatelské činnosti na vysokých školách a ve vědeckovýzkumných institucích ve specializovaných výzkumných pozicích, dále uplatnění v kvalifikovaných profesích v oblasti humanitních věd, včetně kulturních institucích a institucích státní správy (Národní filmový archiv, oblastní i celostátní muzea a archivy, Institut umění-Divadelní ústav), specializovaných institucích veřejné správy (Státní fond kinematografie, MK ČR, Fond pro podporu kultury ad.) či institucích činných v oblasti výzkumu médií a živé kultury (analytická oddělení veřejnoprávních či komerčních médií, filmová muzea, filmové a divadelní festivaly atd.).
Přijímací řízení
Přijímací řízení
Studium je určeno pro absolventy magisterských studijních programů zaměřených na film, divadlo, televizi či rozhlas, stejně jako pro absolventy příbuzných oborů v oblasti mediálních studií, estetiky, literatury, dějin umění či kulturní antropologie. Základní podmínkou je suverénní orientace v oblasti audiovizuální a/nebo performativní kultury a znalost současných teoretických a metodologických přístupů v oboru, v němž uchazeč plánuje realizovat svůj disertační projekt.
Na základě předem zaslaných materiálů posuzuje přijímací komise, složená primárně ze členů Oborové rady, odbornou kvalitu návrhu a rozhoduje o postupu uchazeče k ústní přijímací zkoušce. Předpokladem pro úspěšné vykonání přijímacího řízení je splnění následujících kritérií:
(1) odborná kvalita a originalita předloženého projektu disertační práce, jeho reálná proveditelnost během čtyř let studia, soulad s výzkumným zaměřením pracoviště a školitele
(2) schopnost prezentovat a obhájit zvolený výzkumný záměr, reagovat na odborné podněty a konstruktivní kritiku
(3) pokročilá znalost současných teoretických a metodologických přístupů zásadních pro řešení disertačního výzkumu
(4) schopnost pružně komunikovat a představit projekt i jeho širší souvislosti v anglickém jazyce
(5) široký přehled o aktuálních problémech, trendech a diskusích v dané odborné oblasti
Přijímací řízení probíhá ve dvou kolech:
1. kolo: posuzování disertačních projektů (květen 2026)
Uchazeči podávají online přihlášku ke studiu včetně požadovaných příloh do 30. 4. 2026. Projekty jsou hodnoceny členy oborové rady na základě výše uvedených kritérií. Neúspěšní uchazeči jsou o výsledku stručně vyrozuměni do 20. 5. 2026 a dále nepokračují v přijímacím řízení. Uchazeči, jejichž projekty budou doporučeny, postupují do druhého kola.
2. kolo: ústní přijímací zkouška (červen 2026)
Druhé kolo probíhá formou rozpravy nad výzkumným záměrem plánované disertační práce. Cílem pohovoru je prověřit výše uvedená kritéria, zejména odbornou připravenost uchazečů, jejich schopnost formulovat výzkumné otázky, reagovat na kritické podněty a prezentovat svůj výzkum v akademickém kontextu – jak česky, tak anglicky. Výběrové řízení se koná před členy přijímací komise složené primárně ze členů Oborové rady v průběhu června, v tomto akademickém roce 12., 17. a 18. 6. 2026 (termín bude upřesněn v pozvánce).
Volba školitele
Uchazečům doporučujeme konzultovat výběr školitele již při přípravě projektu, s ohledem na odborný profil katedry a výzkumné zaměření jejích členů. Školitel či školitelka by měl/a být odborně aktivní, mezinárodně respektovaný a citovaný badatel, který publikuje v oborově relevantních časopisech, podílí se na současných výzkumných projektech a pravidelně prezentuje svůj výzkum před mezinárodním publikem. Takový školitel zaručuje odbornou kvalitu vedení i možnost konzultovat aktuální trendy v oboru, doporučit relevantní literaturu, konference a grantové příležitosti. Důležitým kritériem je rovněž schopnost školitele kultivovat internacionalitu výzkumného prostředí: poskytovat kontakty na spřízněné odborníky či aktéry ve zkoumané oblasti, zapojovat doktorandy do výzkumných sítí a podporovat jejich profesní růst i publikační aktivity. Pokud uchazeč zvažuje školitele, který zatím nemá docentský titul, doporučuje se před přijímacím řízením konzultovat výběr se členy Oborové rady.
Složení oborové rady Teorie a dějiny literatury, divadla a filmu
- doc. Tomáš Jirsa, Ph.D - předseda
- doc. Mgr. Andrea Hanáčková, Ph.D.
- prof. PhDr. Tatjana Lazorčáková, Ph.D..
- doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D.
Externí členové:
- doc. Mgr. David Drozd, Ph.D. (Katedra divadelních studií FF MU v Brně)
- prof. PhDr. Alena Blažejovská (JAMU Brno)
- prof. Martin Štoll, Ph.D. (Katedra mediálních studií FSV UK Praha)
Obhájené práce
- Klára Feikusová, 2023. Koncept cinematizace televize v diskurzu televizních studií
- Sylva Pracná, 2019. Městské divadlo v Krnově v letech 1854−1944 (Das Stadttheater in Jägerndorf in den Jahren 1854−1944)
- Jan Černík, 2018. Technický scénář v Československu 1945–1962
- Zuzana Pejpková, 2017. Zvuková podoba české rozhlasové detektivky po roce 1989
- Jan Jílek, 2016. Výtvarný obraz zahrnutý do filmového obrazu (Typologie zahrnutí na základě konstruktivistické teorie prostorové percepce)
- Jana Jedličková, 2016. Diskurzivní analýza zobrazování neheterosexuálních teen postav v americké a britské fikční TV tvorbě od počátku 90. let 20. století do současnosti
- Milan Cyroň, 2015. Literární příprava filmů Eduarda Grečnera v letech 1958–1967
- Milan Hain, 2013. Americké filmy Huga Haase
- Jakub Korda, 2011. České televizní krimi série po roce 1989 a jejich žánrové souvislosti
- Andrea Hanáčková, 2010. Český rozhlasový dokument a feature v letech 1990–2005. Poetika žánrů.