Zde najdete úspěšné bakalářské a diplomové magisterské práce obhájené na Katedře divadelních a filmových studií v posledních několika letech.
Studijní programy: Televizní a rozhlasová studia, Filmová studia, Divadelní studia
autor/ka: Magdalena Kubatková
Cílem bakalářské práce je odpovědět na hlavní výzkumnou otázku Jaké podoby může mít zachycení tématu psychických onemocnění a jejich léčby rozhlasovým médiem v českém auditivním prostředí? Zejména se zabývá dramaturgickou analýzou šesti epizod první řady podcastové série Moje terapie. V rámci tohoto šestidílného cyklu hledá jednotné a odlišné dramaturgické principy. Neopomíjí také další českou rozhlasovou produkci související s tématem psychických onemocnění a jejich léčby. Aplikuje metodu oral history a díky strukturovanému rozhovoru s dramaturgyní podcastové série Moje terapie odkrývá motivace tvůrců, proces tvorby a postprodukční procesy Mojí terapie.
autor/ka: Tomáš Cahel
Tématem bakalářské práce je šest rozhlasových inscenací her Henrika Ibsena, které pro rozhlas adaptovala režisérka Hana Kofránková. Časové rozpětí výzkumu ohraničuje čtyřiadvacet let mezi uvedením auditivních realizací her Paní z moře (1988) a Přízraky (2012). Cílem práce je na stanovené výzkumné ploše analyzovat režijní metodu významné rozhlasové režisérky Hany Kofránkové, odhalit a pojmenovat její konkrétní režijní postupy, a poukázat na dlouhodobou inscenační praxi. Poznatky z šesti dílčích analýz sumarizuje závěrečná kapitola, v níž autor stanovuje typické rysy Kofránkové režijní tvorby. Pro nutnost kontextuálního ukotvení výzkumu obsahuje práce také přehledové kapitoly o Kofránkové životě a díle, mapuje dosavadní inscenační tradici Ibsenových her v Československém, resp. Českém rozhlase či tradici českého ibsenovského překladu. Práce se metodologicky opírá především o zásadní oborové monografie Aleny Štěrbové a Jana Czecha. Cílem práce je mimo jiné zahájit akademickou a kritickou reflexi rozhlasového díla Hany Kofránkové.
autor/ka: Kryštof Eliáš
Bakalářská práce zkoumá brandové strategie, které Netflix uplatňuje na svou německou původní tvorbu. Cílem práce je tyto strategie popsat na základě čtyř zvolených kategorií: vizuálu, tématu, propagace a pouta s divákem. Výzkumné kategorie aplikuje na vzorek tří Netflix Original z roků 2017 až 2019. Vybranými pořady jsou Dark, Wir sind die Welle a Parfum. Práce identifikuje brandové strategie, které pořady využívají k vytváření vlastní identity.
autor/ka: Ivana Formanová
Předmětem zkoumání diplomové práce jsou industry sekce mezinárodních dokumentárních festivalů MFDF Ji.hlava a Jeden svět v Praze, jehož industry program je pořádán v kooperaci s Institutem dokumentárního filmu (IDF), a jejich vztah k filmové produkci a distribuci. Cílem práce je přiblížit význam industry sekcí na poli dokumentárního filmu v českém prostředí, identifikovat klíčové oblasti a jednotlivé industry aktivity v těchto sekcích a zmapovat postoje a praktiky pořadatelů k jejich účastníkům. Teoreticky je tato práce ukotvena v oborech festivalových studií a produkčních studií a také využívá kulturně-sociologické koncepty Pierra Bourdieuho. Industry sekce mají přínos ve vytváření prostoru pro setkávání komunity dokumentárního průmyslu. Prostřednictvím těchto sekcí tak mohou jeho aktéři dosahovat prestiže oceněním kolegů a odborníků v oboru. Industry sekce tak práce interpretuje jako místa kulturní legitimizace.
autor/ka: Soňa Kolářová
Práce analyzuje transmediální vyprávění realizované v pozadí projektu britské virtuální kapely Gorillaz. Uskupení sestávající ze čtyř kreslených interpretů vytvořili v roce 1998 hudebník Damon Albarn a výtvarník Jamie Hewlett a od té doby funguje projekt (s menšími či většími pauzami) dodnes. Cílem textu je projekty z období 1998 - 2018 zachytit a popsat tak, aby na nich bylo možné demonstrovat jednu z vývojových linií transmediality. K tomu využívá teoretické práce Andrey Phillips - A Creator's Guide to Transmedia Storytelling (2012) a Jasona Mittella - Complex TV (2015). Pro zachycení specifik videoklipu jako prostředku vyprávění se uplatňuje především reflexe Unruly Media (2013) od Carol Vernallis. Výsledný text přináší ucelený soupis projektů a zapojených mediálních platforem. Poukazuje na proměny a způsob interakce s recipientem a akcentuje význam metafikčních postupů, na jejichž základech Gorillaz fungují.
autor/ka: Marek Podlaha
Cílem mé bakalářské práce je popsat výstavbu fikčního prostoru, která podněcuje divácké budování fikčního světa ve sci-fi seriálu The Expanse. Skrze jednotlivé složky jako například architekturu, vlastnosti jednotlivých prostor, celkový vizuál či analogii vysvětluji, jak tvůrci napomáhají divákovi při jeho orientaci v prostoru, a tedy v celém seriálu. Zaměřuji se tedy především na popis a interpretaci diferenciace prostoru, na jeho vizuální podobu a jeho vlastnosti. Dílčím cílem je vytvořit přístup, kterým je možné prostor a jeho konstrukci analyzovat.
autor/ka: Kateřina Svobodová
Tématem této bakalářské práce jsou metody vzdělávání publika prostřednictvím přírodovědného televizního dokumentu Krajinou domova. Cílem je popsat, jaké edukativní postupy a mechanismy používají autoři pořadu ke vzdělávání publika. Formou případové studie zkoumám poslední epizodu druhé série s názvem Jezerní hory a s pomocí stylové a narativní analýzy jednotlivé edukativní postupy a mechanismy rozpracovávám. Analyzuji tak například práci s kamerou, funkci grafiky, obrazů a zvukové složky, členění a strukturu epizody nebo roli prostředí a vypravěče. Edukativní povahu těchto prvků následně demonstruji na konkrétních sekvencích epizody Jezerní hory.
autor/ka: David Veverka
Bakalářská práce analyzuje roli kreativního producenta Michala Reitlera v procesu vývoje a výroby pořadu Božena (2021) v České televizi. Práce charakterizuje všechny činnosti a povinnosti, které tato pozice vykonává ve všech fázích výroby. V teoretické části práce je definována pozice kreativního producenta v obecné rovině včetně dovednostních předpokladů a vlastností, kterými by měl kreativní producent disponovat. Představen je i systém tvůrčích producentských skupin, který je potřebné charakterizovat pro pochopení analytické části práce. Pro analýzu role kreativního producenta byl vypracován výzkum pomocí případové studie. Data byla získána z rozhovorů a analýzou textů. Výsledky, které jsou prezentovány v případové studii ukazují, že kreativní producent Reitler se na celém procesu výroby dramatické minisérie Božena (2021) podílel zásadním způsobem. Práce přibližuje, jak Reitler přistupoval k této pozici i ostatním členům, kteří se podíleli na projektu Božena (2021). Struktura případové studie plní i informační charakter o minisérii.
autor/ka: Kateřina Hloušková
Diplomová práce se vztahuje k tématu ženských hereckých hvězd v irské kinematografii. Jejím těžištěm je případová studie Saoirse Ronan, jediné současné irské herečky, jež dosáhla statusu mezinárodní hvězdy. Hlavním cílem práce je analýza konstrukce hereččina hvězdného obrazu s důrazem na její irskost. Podle konceptu star studies Richarda Dyera jsou zohledněny jak filmové projekty Saoirse Ronan, tak propagační materiály, publicita a ohlasy kritiků a novinářů. Z provedené analýzy vyplývá, že irskost je významnou součástí hvězdného obrazu Ronan od počátku její kariéry. Nejvíce však byla zdůrazněna ve filmu Brooklyn a během jeho propagace. Dalším důležitým výsledkem je potvrzení paradoxu, že i přes minimální účast na irských filmech herečka zastává pozici tváře irské kinematografie, a to mimo jiné díky její aktivní účasti na akcích více či méně spojených s podporou irského filmového průmyslu. Diplomová práce se rovněž zabývá stereotypy spojenými s Irskem a jejich vlivem na konstrukci hvězdného obrazu. Zmíněna je také problematika výrazného rozdílu v počtu mužských a ženských hereckých hvězd pocházejících z Irska.
autor/ka: Zuzana Marešová
Diplomová práce se věnuje naratologické analýze filmů Richarda Linklatera Před úsvitem, Před soumrakem, Před půlnocí, souhrnně označovaných jako Before trilogie. Cílem práce je identifikovat a popsat režijně stylistické a narativní postupy, budující v Before trilogii jako celku i v jejích jednotlivých snímcích, čas a prostor a reflektovat stěžejní myšlenky Richarda Linklatera o čase a prostoru, které se promítají do způsobu vyprávění, do vizuální podoby filmů a dialogů postav. Analýza narativní formy, založená na vzájemné komparaci všech jejích dílů, dokazuje, že uvnitř triptychu je možné identifikovat opakující se narativní i stylové vzorce. Ačkoli narativ Linklaterovy trilogie bývá označen za tradiční, tedy klasický, analýza potvrzuje, že v mnohém odpovídá artovému narativnímu módu.
autor/ka: Hana Šormová
Předmětem práce je komparativní analýza filmu Ghost World (2001) a jeho stejnojmenné komiksové předlohy Daniela Clowese. V teoretické části práce poukazuje na nedostatek odborné literatury zaměřující se na neliterární adaptace a představuje širší kontext oboru adaptačních studií. S využitím metodologie literární adaptace Briana McFarlana práce zkoumá způsob, jakým tvůrci filmu ke komiksové látce přistoupili a jak ji adaptovali do filmové podoby. Práce po porovnání narativní struktury obou textů a analýze zvukových, kinematografických a vizuálních prvků filmu dochází k závěru, že se tvůrci v průběhu adaptace neřídili věrností vůči předloze. Naopak celá řada prvků včetně hlavní narativní linie je ve filmu odlišná, tvůrcům se ale podařilo zachovat atmosféru předlohy, čímž oslovili jak diváky, tak kritiku a zajistili tím kultovní statut filmu.
autor/ka: Marek Holan
Práce se zabývá analýzou čtyř fikčních děl tematizujících fenomén inspektora Morse: detektivních románů a povídek Colina Dextera a televizních seriálů/adaptací Inspektor Morse, Lewis a Endeavour. Záměrem práce je detailní analýza zkoumaného předmětu, jeho zasazení do proměnlivého dobového a žánrového kontextu a odpověď na výzkumnou otázku: zda je možné, aby všechna čtyři díla stvrdila tematickou jednotu také v rovině vytvoření spojů mezi svými fikčními světy. Metodologickými nástroji jsou postupy teorie fikčních světů, strukturalistické analýzy fikčních artefaktů a poetiky míst. Tato diverzita dovoluje zabývat se širokou škálou témat od sémantických jednotek vyššího řádu až po jednotlivé existenty daných fikčních světů.
autor/ka: Tereza Košťálová
Práce v první řadě shromažďuje reflexe tří Kunderových dramat - Majitelé klíčů, Ptákovina a Jakub a jeho pán, jejichž fotografická dokumentace je součástí CD přílohy. Dále ilustruje přijetí Majitelů klíčů a Ptákoviny československou kritickou obcí na stránkách soudobých periodik. Do jejich recepce se promítl celospolečenský vývoj a proměna esteticko-ideologického prostředí, což dokládáme skrze koncept kriticko-dialogické literární vědy Petera Václava Zimy. První kapitola vymezuje přínos Zimovy teorie a její teze jsou následně prakticky využity v kapitolách, které se věnují samotné recepci dramat. Ta podléhala společenským změnám i proměně statusu Milana Kundery
autor/ka: Tomáš Poštulka
Tématem diplomové práce je analýza postav novinářů, kteří nahrazují v crime fiction filmech amerického režiséra Davida Finchera policisty a detektivy při vyšetřování zločinu. Práce se soustřeďuje na vliv, který má změna profese protagonisty na žánr. Ve filmech Zodiac (2007) a Muži, kteří nenávidí ženy (The Girl with the Dragon Tattoo, 2011) jsou nejprve definovány charaktery postav novinářů a jejich konstrukce. Tento základ slouží ke srovnání podobností a distinkcí mezi profesemi novináře a detektiva. Následně je zkoumáno, do jaké míry u žánru crime fiction protagonista ovlivňuje ostatní důležité žánrové parametry a subžánrové směřování filmů. Závěrečná interpretace zjištění popisuje způsob začlenění postavy novináře do struktur crime fiction, definuje jeho důsledky pro žánr a zkoumá důvody nahrazování detektivů novináři.
autor/ka: Radoslav Horák
Tato práce se zabývá románem Karla Poláčka Hostinec U kamenného stolu a jeho stejnojmennou filmovou adaptací, již režíroval Josef Gruss. Jejím cílem je popsat rozdíly mezi oběma díly, interpretovat je a odhalit, zda a jakým způsobem je díky nim odlišné vyznění filmu od vyznění románu. Metodologicky práce vychází z teorie adaptace Lindy Hutcheonové doplněné o přístupy Briana McFarlana a Seymoura Chatmana. Je v ní představen kontext vzniku románu a filmu a následně provedena jejich komparace ve třech kategoriích - události, postavy a komika. Závěr práce shrnuje odhalené proměny adaptovaného textu a jejich možné důvody i důsledky.
autor/ka: Jan Lutera
Diplomová práce reflektuje životní osudy a tvorbu pedagoga, rozhlasového pracovníka Josefa Koláře (1905-1983), jenž byl neúnavným popularizátorem vědy a propagátorem vzdělávací funkce rozhlasu především v meziválečném období. Práce si klade za cíl zmapovat a popsat životní i profesní dráhu Josefa Koláře mezi lety 1932-1945. Hlavním pilířem textu je progresivní heuristická práce s archivními dokumenty Kolářovy pozůstalosti, jež je uložena v Archivu Českého rozhlasu v Praze. Přínos práce spočívá ve významně inovativním čtení historických textů a pramenů a v radikálně novém pohledu na institucionální dějiny Československého rozhlasu s užším zaměřením na jeho vzdělávací funkci, jejíž formu Kolář ovlivnil.
autor/ka: Barbora Dolanová
Bakalářská práce se zabývá inscenováním kolektivní paměti v rámci reenactmentu prusko-rakouské války. Cílem je objasnit o jakou kolektivní paměť se jedná a co je skrze ni předáváno. Pozornost je věnována konceptům kolektivní paměti, která je představena skrze teorie Maurice Halbwachse, Jana Assmanna a Pierra Nory. Pro hlubší vhled do problematiky aktu vzpomínání je současně použita koncepce kulturní sociologie vzpomínání Csaby Szaló. Dále je využit koncept těla jako archívu, který je zastoupen teoretičkou Rebeccou Schneider. Všechny jmenované koncepty jsou vztahovány a aplikovány na vzpomínkové akce k výročí bitvy u Hradce Králové.
autor/ka: Lucie Homolová
Tato bakalářská práce pojednává o divadle neslyšících v kulturním kontextu tří vybraných zemí - České republiky, Spojených států amerických a Velké Británie. Nejprve jsou čtenáři uvedeni do problematiky divadla neslyšících a do jeho charakteristické podoby, která je podstatně založena na ideální podobě divadla pro neslyšící podle Pamely Linzy. Dále se tato práce dělí do tří celků na základě vybraných zemí, které jsou následně analyzovány skrze komunitu neslyšících, organizace spojených s divadlem neslyšících, samotná divadla neslyšících a divadla, která jim jsou uzpůsobena, vzdělání ve spojení s neslyšícími a nakonec periodika, která o divadle neslyšících píší. Na základě těchto analýz je následně porovnána úroveň zemí ve vztahu k divadlu neslyšících, z čehož je na závěr vyvozena nejvyšší úroveň ve Velké Británii.
autor/ka: Pavlína Drnková
Práce se zabývá objektovým divadlem jako současnou tendencí v oblasti loutkového divadla na území České republiky. Objektové divadlo je představeno skrze zastřešující kategorii loutkového divadla a její stávající podkategorie, mezi něž samo patří. Všechny podkategorie spojuje určitý princip práce a zacházení s neživými entitami na scéně, které jsou v první kapitole popsány a teoreticky pojmenovány. Je uveden historický kontext, vznik a vývoj objektového divadla, které vedly k jeho momentální podobě. Možné pojetí objektového divadla je demonstrováno na příkladu tvorby slovinsko-českého loutkáře a performera Matiji Solceho. Skrze analýzy inscenací Happy Bones (2010) a Kar (2016) je představen možný způsob uvažování o objektech a jejich animaci. V závěru práce se nachází shrnutí Solceho poetiky a vymezení objektového divadla vycházející z dříve pojmenovaných teoretických konceptů a z úvah o současných inscenacích objektového divadla vyskytujících se na české divadelní scéně.
autor/ka: Laura Šarochová
Bakalářská práce se v první části zabývá základním nástinem historických reálií střední Evropy na přelomu 18. a 19. století a problematikou dvojího pojmenování, a tedy dvojí interpretace, v rovině politické ("doba předbřeznová") a v rovině obecně kulturní ("biedermeier"), třicetileté etapy na počátku 19. století. Druhá část bakalářské práce je věnována formální a sémantické analýze fragmentu dramatického textu Vojcek hessenského spisovatele Georga Büchnera (v českém překladu Ludvíka Kundery). V rámci sémantické analýzy je kladen důraz především na odraz společenské situace první poloviny 19. století a dehonestaci jedince ve společenském uspořádání. Třetí část práce tvoří terminologické ukotvení tendence postdramatického divadla, zevrubný přehled režijních přístupů ve druhé polovině 20. století v německojazyčné divadelní oblasti a strukturálně-sémiotická analýza inscenace Woyzeck od holandského režiséra Johana Simonse, uvedené na jaře roku 2019 ve vídeňském Akademietheateru.
autor/ka: Veronika Veselková
Bakalářská práce představuje ucelený, teoreticky zakotvený pohled na koncept etnodivadla se zaměřením na vymezení proti dokumentárnímu divadlu. Pozornost je věnována metodologickému přístupu, teoriím Victora Turnera a Richarda Schechnera a také problematice tzv. expertů. Cílem práce je představit etnodivadelní teorii, která v českém prostředí není téměř probádána, a objasnit její využití a přínos pro akademické bádání i pro široké divadelní publikum. Pro tento účel byla vybrána inscenace Vung bien gioi německé divadelní skupiny Rimini Protokoll, na které budou teorie etnodramatu a etnodivadla znázorněny. Zároveň bude představení podrobeno analýze z hlediska migrační antropologie pro umocnění vztahu divadla, etnografie a sociokulturní antropologie, potažmo vědy jako takové.
autor/ka: Marie Chocholová
Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním tvorby jihoafrické tanečnice a choreografky Dada Masilo, a to zejména prizmatem interkulturality a teoretických konceptů těla jako archivu a re-enactmentu. Choreografka přejímá západní taneční diskurz, který parafrázuje, modifikuje a transformuje v souvislosti se svým kulturním, společenským, historickým i politickým východiskem. Práce je složena ze čtyř částí. První se věnuje teoreticko-metodologickému modelu, ve kterém jsou vysvětleny zvolené aktuální zahraniční koncepty relevantní pro zkoumání tvorby Dada Masilo. Druhá část slouží jako kontextová kapitola definující specifické paradigma choreografky. Ve třetí části je analyzován modelový vzorek tvorby, konkrétně choreografie Giselle. Ve čtvrté závěrečné části jsou shrnuty výsledky a zobecnění analýzy na celou tvorbu choreografky. Cílem práce je definovat a představit specifika tvorby a aspekty interkulturality v umělecké tvorbě Dada Masilo.
autor/ka: Barbora Fialová
Tato diplomová práce se dotýká několika okruhů bádání. Za prvé zkoumá, jak prostřednictvím pobytu v urbánním prostředí může vznikat vztah k pojmu veřejné a všímá si rozdílů mezi definicí jednání ve veřejném prostoru podle Hannah Arendtové a významů, které přisuzujeme jednání na základě zkušenosti zprostředkované chůzí městem. Zadruhé se věnuje souvislostem mezi podobou chůze a podobou města vedoucím ke konstituci myšlení. Prostor zde nefiguruje jako teritoriální jednotka, ale jako kategorie prožívané zkušenosti v každodenním životě. Chůze je v rámci výzkumu pojímána jednak jako metoda určená k analýze veřejného prostoru ve městě a jako událost, kterou lze podrobit zpětné reflexi. A zatřetí popisuje zmíněné přístupy na konkrétním příkladu veřejného prostoru v pražské čtvrti Karlíně. Závěr práce dochází k ustanovení pěti možných podob veřejného prostoru, které se od sebe liší podle míry možnosti svobodného jednání. Teoretický rámec práce vychází z myšlení Alice Koubové, která v současné době rozvíjí koncept performativní filosofie. Diplomantka využívá tento poměrně mladý filosofický přístup, který zkoumá různé podoby myšlení od filosofického bádání po umělecký výzkum, a zasazuje ho do kontextu studia performativity veřejných událostí. Interdisciplinarita tématu spočívá v propojení divadelních studií, konkrétně v oblasti výzkumu performativity, s filosofií urbanistiky, která je zde zastoupena Olivierem Monginem a jeho filosofickou reflexí města. Zároveň práce připojuje stručný přehled o psychogeografii, která metodologicky rozvíjí možnosti výzkum prostoru a chůze převážně v kulturálních studiích.
autor/ka: Adam Suchánek
Kognitivní věda je relativně nová vědecká aktivita studující lidskou mysl. Tato magisterská diplomová práce se blíže zabývá herectvím, a to z pohledu kognitivní teatrologie a kognitivní lingvistiky. Výchozí hypotézou práce je otázka, jak může být herectví vnímáno jako dorozumívací prostředek komunikace. Formou experimentu je v práci provedena analýza subjektivního vnímání dvou herců na hereckou profesi i hereckou dovednost obecně. Za příkladový model zde slouží inscenace Velký Gatsby olomouckého Divadla Tramtarie, na níž se oba herci umělecky podíleli. Bylo zjišťováno, jak herci užívají vrozenou schopnost komunikace jako nástroj k realizaci herectví a jak ji využívají směrem k hereckým kolegům, divákům, režisérovi, k postavě i k sobě samotným. Konkrétní data, která se potvrdila jako uskutečnitelná, jsou poté dosazována do základních pojmů kognitivistického uvažovaní o divadle a o jazyce.
autor/ka: Albína Feofilaktova
Magisterská diplomová práce pojednává o ekologickém obratu v performativním umění a současném tanci. Problém ekologie je propojen s aktuálním sociálně-politickým kontextem. Diplomová práce seznamuje čtenáře nejdříve s postuláty ekologické filozofie a posléze reflektuje zmíněnou teorii v souvislosti s kapitalistickým tržním systémem. Hlavním cílem této práce je propojit problematiku ekologie a performativního umění, přičemž důraz je kladen na metody (re)prezentace a implikování široké problematiky ekologie. V analytické části jsou představeny příklady performativních událostí, které tematizují ekologii v kontextu lidského těla, redefinují vztah human a non-human entit, reflektují ekologickou etiku. Příklady v analytické části zastupují typy strategií, kterými lze pojímat ekologickou problematiku v oblasti performativního umění a současného tance.