vedoucí katedry
Mgr. Milan HAIN, Ph.D. 
585 633 487
milan.hain@upol.cz
místnost č. 3.32
konzultační hodiny v ZS 2023/2024:
pondělí         11:00-12:00 
úterý            13:45-14:45 

zástupce vedoucího katedry, vedoucí divadelní sekce
Mgr. Martin BERNÁTEK, Ph.D.
585 633 428
martin.bernatek@upol.cz 
místnost č. 3.30
konzultační hodiny v ZS 2023/2024:
pondělí     14:00-15:00 
středa       9:30-10:30 

asistentka katedry, koordinátorka STAG
Mgr. Anna GÁBOROVÁ
585 633 423
anna.gaborova@upol.cz 
místnost č. 229
konzultační hodiny v ZS 2023/2024:
po-čt     13:00–15:00

vedoucí Divadelních studií, zástupce vedoucího katedry, odborný asistent
Mgr. Martin BERNÁTEK, Ph.D.
585 633 428
martin.bernatek@upol.cz 
místnost č. 3.30
konzultační hodiny v ZS 2023/2024:
pondělí     14:00-15:00
středa       9:30-10:30 

Modernismus a meziválečné avantgardy| Současné scénické umění| Intermedialita v divadle a performanci | Divadelní scénografie | Teorie divadla a performance | Dějiny nové kinematografie | Dějiny filmu

ORCID

Martin Bernátek se ve svém výzkumu zabývá především prolínáním performance a jiných médií v evropské kultuře 20. a 21. století. Jeho výzkum zahrnuje koncepty materialistické a postmarxistické filozofie, dějin nové kinematografie, mediálních studií, kritické teorie a teorií performativity. K divadlu a performanci přistupuje především jako ke kulturní praxi, která je lokalizována a realizována v husté síti společenských vztahů, obecně jej zajímá zkoumání inherentní intermediality v kultuře a podoby estetiky a politiky těchto mediálních proplétání. Jeho odborným zájmem jsou rovněž kulturní transfery a interakce a divadelní sítě, především na příkladu historických avantgard ve střední a východní Evropě.

Doktorát  získal v programu Divadlo, film a audiovizuální kultura na Masarykově univerzitě  v roce 2016. V průběhu studia absolvoval studijní pobyty na University of Lapland a University of Warsaw. Přednášel jsem mimo jiné ve Visegrádském semináři Institutu slavistiky Humboldtovy univerzity v Berlíně (2014). Spolupracuje s Institutem umění - Divadelním ústavem v Praze, divadelními festivaly Divadelná Nitra, KioSK a Divadelní Flora a s Pražským Quadriennale. Je členem Evropské sítě pro studia avantgardy a modernismu (European Network for Avant-Garde and Modernism Studies), Evropské asociace pro výzkum divadla a performance (European Association for the Studies of Theatre and Performance) a redakční rady časopisu pro scénická umění a umělecký výzkum ArteActa. Kniha Česká divadelní fotografie 1859–2017, na níž se autorsky podílel, získala v roce 2018 Cenu Divadelních novin za výjimečný publikační počin v oblasti odborných publikací o divadle.

Zájem o prozkoumávání vztahů mezi politikou a estetikou představení ve veřejném prostoru Martin Bernátek přetavuje do spoluorganizace mezinárodní letní školy Summer School Josefov (od roku 2017, ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a University of Warsaw). Je členem iniciativy Univerzity za klima a Komise pro udržitelný rozvoj Akademického senátu Univerzity Palackého (od roku 2020).

Vybrané publikace:

Bernátek, M., A. Hejmová a M. Novozámská. Česká divadelní fotografie: 1859–2017 . Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2018.

Bernátek, M. "Theatrical Apparatus and Social Change. The Divadlo práce Project." In Zoltán, I. a D. Kosiński (edd.). Reclaimed Avant-garde: Spaces and Stages of Avant-garde Theatre in Central-Eastern Europe, 118–133. Warsaw: Zbigniew Raszewski Theatre Institute, 2018.

Bernátek, M. "The Renaissance of Czech Puppetry and the Cinema". Theatralia 18, č. 2 (2015): 135–167, doi: 10.5817/TY2015-2-4.

Erasmus koordinátorka, odborná asistentka
Mgr. Eliška KUBARTOVÁ, Ph.D.
585 633 422
eliska.kubartova@upol.cz
místnost č. 3.30
konzultační hodiny v ZS 2023/2024:
úterý           8:45-9:45
středa     13:00-14:00

Římské divadlo | Středověké divadlo a performance | Překlad pro divadlo | Titus Maccius Plautus | Planctus Mariae

Eliška Kubartová (roz. Poláčková) se ve svém výzkumu zabývá především divadelní a performativní kulturou klasické antiky a středověku, zejména římskou komedii a performativními aspekty středověké bohemikální literatury (staročeské a latinské). Další oblastí jejího zájmu je překlad pro divadlo; společně s kolegy z Ústavu klasických studií Masarykovy univerzity přeložila do češtiny komedii Tita Maccia Plauta Curculio (překlad získal Cenu Evalda Schorma za dramatický překlad).

Vystudovala teatrologii a latinský, český a anglický jazyk a literaturu na Masarykově univerzitě v Brně; v roce 2017 získala titul PhDr. na Katedře divadelních studií tamtéž, disertační práci vydala pod názvem Verbum caro factum est. Performativita bohemikální literatury 14. století pohledem divadelní vědy (2019). Absolvovala stáže na National and Kapodistrian University in Athens, University in Bergen a v dalších vědeckovýzkumných institucích. Je členkou Societé internationale pour l'étude du théatre médieval (SITM, od roku 2019 je její sekretářkou) a Network of Research and Documentation of Ancient Greek Drama.

V současné době se zabývá žánrovou podobou a recepcí středověkých mariánských nářků (planctus Mariae) v interdisciplinárním kolektivním výzkumném projektu „Medieval Bohemian Marian and Magdalenian Plancts as a Textual and Cultural Performance“, financovaném GA ČR (2021–2023). Spolupracuje také na projektu, vedeném Matoušem Jaluškou (ÚČL AV ČR), „Verbal Efficacy in Literature of Medieval Bohemia“ (GA ČR, 2023–2025) a na tvorbě multimediální divadelní učebnice pro SŠ v rámci projektu TAČR v programu Éta „Divadelní umění, postupy a techniky jako trenažer komunikačních dovedností a občanských, sociálních a personálních kompetencí“ (Masarykova univerzita, JAMU, 2021–2023).

Vybrané publikace:

Kubartová, E. Medieval Laments of the Virgin Mary: text, music, performance and genre liminality. Leeds: ARC Humanities Press, 2023, 248 s.

Bernátek, M., E. Kubartová. “Teatrologie jako performatika”. In Koubová, Kubartová (eds.). Terény performance. Praha: NAMU, 2022, s. 24‒37.

Kubartová, E. “Performativita jako metodologický nástroj zkoumání středověku”. In Koubová, Kubartová (eds.). Terény performance. Praha: NAMU, 2022, s. 222‒239.

Poláčková, E. Verbum caro factum est. Performativita bohemikální literatury 14. století pohledem divadelní vědy, Praha: Filosofia, 2019, 476 s.

Urbanová, D., Eliška P., T. Weissar, R. Černoch. Curculio aneb Darmojed, Praha: JKF, 2019, 286 s.

odborný asistent

Mgr. Lukáš KUBINA, Ph.D.
585 633 432
lukas.kubina@upol.cz 
místnost č. 3.30
konzultační hodiny v ZS 2023/2024:
pondělí    10:00–11:00
čtvrtek     11:00–12:00 

Divadelnost a performativita kulturních představení | Performativita přímé akce ve společenských hnutích | Komunistické slavnosti | Dějiny poválečného divadla | Radikální divadlo | Teorie performativity

ORCID

Lukáš Kubina se v rámci své vědecké práce zabývá mezioborovými přesahy divadelních studií především v oblasti sociologie a sociokulturní antropologie, jejichž metodologii využívá pro svůj výzkum hraničních divadelních forem, jako jsou protestní a sociální hnutí a na ně navazující politické veřejné události. Tématem jeho výzkumu jsou mimo jiné tzv. "utopické prostory", např. kulturní domy coby typ prostorů navržený specificky pro inscenování, odehrávání a recepci komunistické utopie.

V roce 2014 dokončil magisterské studium na Katedře divadelních studií Masarykovy univerzity v Brně diplomovou prací o teatralitě prvomájových komunistických oslav v Československu na přelomu 40. a 50. let 20. století (práce získala v roce 2015 Cenu Václava Königsmarka pro výjimečnou kvalifikační práci z oblasti teatrologie). Svůj zájem o vývoj kulturních představení v 60. let 20. století v ČSSR dále rozvíjel v doktorské práci, kterou na KDS FF MU obhájil v roce 2021. Během studia absolvoval zahraniční stáže na University of Warsaw (semestrální pobyt, 2016) a University in Bergen (semestrální pobyt, 2016). K jeho odborným aktivitám patří členství v profesní společnosti Performance Studies International, je spoluzakladatelem Centra pro výzkum performativity, které provozuje interdisciplinární výzkum performativních fenoménů.

Na základě zájmu o estetiku a politiku veřejného prostoru založil společně s kolegy z Univerzity Palackého, University of Warsaw a Masarykovy univerzity v Brně v roce 2017 mezinárodní letní školu Summer School Josefov.

Vybrané publikace:

Kubina, L. a M. Musilová. "Svět je symbolická interakce: Svět jako symbolická interakce: symbolický interakcionismus jako východisko výzkumu teatrality veřejných událostí". Theatralia 21, č. 1 (2018): 9–32, doi: 10.5817/TY2018-1-1.

Kubina, L. "Theatrical Aspects of the Czechoslovak May Day Celebration in 1948". In Kunderová, R. Current Challenges in Doctoral Theatre Research, 132–138. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2017.

Kubina, L. "Oslavy 'prvního máje' v roce 1948: Interpretativní analýza". Theatralia 17, č. 1 (2014): 90–116.

profesorka

Prof. PhDr. Tatjana LAZORČÁKOVÁ, PhD.
585 633 426
tatjana.lazorcakova@upol.cz 
místnost č. 3.30
 

České divadlo a drama 20. století | Česká divadelní kritika | Loutkové divadlo | Současné české divadlo | České neprofesionální divadlo | Metodologie divadelních studií

Tatjana Lazorčáková se ve svém výzkumu zaměřuje především na české divadlo a drama druhé poloviny dvacátého století, speciálně na experimentální divadelní formy jako nová avantgarda, autorské divadlo a studiová divadla, a na divadelní režiséry mimo kulturní centrum hlavního města. Dalšími významnými oblastmi jejího výzkumu jsou divadelní kritika a současné divadlo na Moravě a ve Slezsku.

V roce 1978 absolvovala obor Česká literatura, divadlo a film na Univerzitě Palackého a v roce 1987 získala doktorát na Masarykově univerzitě za disertační práci o divadelní kritice. Byla hlavní řešitelkou projektů zkoumajících vztahy mezi moravskými a zahraničními divadly (financováno MŠMT ČR, 2007–2013) a brněnská studiová divadla (financováno FF UK, 2009–2012); spolupracovala také na projektu TACE – Theatre Architecture in Central Europe (2008). Přednášela na mnoha domácích i zahraničních univerzitách (Lodž, Poznaň, Katovice) a konferencích (Varšava, Minsk).

Je autorkou knih o českém divadle Čas malých divadel (1995), Studio Forum – příběh divadla (2009), Depeše na kolečkách – HaDivadlo 1978 (2011) a spoluautorkou publikací K netradičnímu divadlu (2003), Kalendárium dějin divadla v Olomouci (2008) a Osobnosti divadelní kritiky v Ostravě a v Olomouci (2019). Pravidelně publikuje v divadelněvědných časopisech Theatralia, České divadlo a Divadelní revue, je členkou redakční rady časopisu Theatralia a poroty Ceny Thálie za mimořádné výkony v oblasti českého divadla.

Vybrané publikace:

Lazorčáková, T. "Činohra po roce 1945". In Hasíková, M. a kol. Moravské divadlo 1920–2020, 28–55. Olomouc: Moravské divadlo, 2020.

Lazorčáková, T. "David Drábek a jeho 'hořící' stopa v Olomouci!". In Drábek, D., a L. Jungmannová (edd.) Play Drábek, 553–561. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů: Akropolis, 2020.

Lazorčáková, T. "Studiové scény v novodobých dějinách českého divadla jako teatrologický problém". In Satková, N., a K. Škrobánková (edd.) Přednášky o divadle a umění 2, 43–47. Brno: JAMU, 2018.

Lazorčáková, T. "Jan Roubal a jeho komplexní a komplementární 'myšlení' o divadle". Theatralia 19, č. 2 (2016): 139–141.

Mgr. Jitka PAVLIŠOVÁ, Ph.D.
585 633 422
jitka.pavlisova@upol.cz
místnost č. 3.30
konzultační hodiny v ZS 2023/2024:
středa      11:15-12:15
 

vedoucí Filmových studií, odborný asistent
Mgr. Jan ČERNÍK, Ph.D. 
585 633 427
jan.cernik@upol.cz 
místnost č. 3.31
konzultační hodiny v ZS 2023/2024:
úterý       9:30 - 10:30
středa    11:15 - 12:15

Scenáristická studia | Produkční studia | Československá kinematografie | Filmová teorie | Filozofie a film | Nové dějiny kinematografie |

ORCID | Academia.edu | Research Gate |

Jan Černík ve svém výzkumu propojuje zájem o českou a československou kinematografii, audiovizuální průmysl a scenáristiku s teoretickým rámcem analytické filozofie a vědecké metody. Ve svém výzkumu audiovizuální kultury klade důraz na jeho aplikovatelnost a na zapojení aktuálních vědeckých poznatků a technologií (digital humanities, komputativní metody, kognitivní vědy atd.).

Vystudoval filmovou vědu a filozofii na Univerzitě Palackého v Olomouci a v roce 2018 získal doktorát z dějin filmu tamtéž. Od roku 2015 spolupracuje s organizací Screenwriting Research Network. V akademickém roce 2018/2019 strávil semestr jako hostující vědecký pracovník na německé Greifswald Universität.

V současné době je zvoleným členem výkonné rady Screenwriting Research Network na období 2021–2023.

Vybrané publikace:

Černík, J: "Where Do the Theory and the Teaching of Screenwriting Intersect? A Survey of Teachers of Screenwriting from East-Central European Film Schools". Studies in Eastern European Cinema 12, č. 2 (2021): 173–181, doi: 10.1080/2040350X.2021.1915680.

Černík, J. "The Strange Case of the Three-Column Screenplay Format in 1950s Czechoslovakia". Journal of Screenwriting 11, č. 1 (2020): 7–26, doi: 10.1386/josc_00010_1.

Černík, J. "Czechoslovak Screenwriting Discourse and Cultural Transfer between 1948 and 1954: The Influence of Soviet Manuals." Časopis pro scenáristiku 7, č. 3 (2016): 351–370, doi: 10.1386/josc.7.3.351_1.

odborný asistent, proděkan pro PR

Mgr. Petr BILÍK, Ph.D.  
585 633 434
petr.bilik@upol.cz
místnost č. 3.31
konzultační hodiny v ZS 2023/2024: 
pondělí    12:15 - 13:15

Česká kinematografie | Festivalový management | Public Relations | Orální historie | Kreativní průmysly

ORCID

Petr Bilík vystudoval filmovou, divadelní a literární vědu na Univerzitě Palackého v Olomouci a vedle filmu se zabývá také dějinami umění.

Prakticky se věnuje festivalovému managementu, televizní dramaturgii, redakční práci a PR. Jeho hlavním výzkumným oborem jsou dějiny české kinematografie s důrazem na poválečné období. Tato témata zkoumá mimo jiné se zřetelem k orální historii a životním příběhům kulturních aktérů, zaměřuje se na významné osobnosti z oblasti českého filmu a kultury, přičemž akademickou reflexi jejich díla kombinuje s rozsáhlými rozhovory. Tímto způsobem prozkoumal např. životní a tvůrčí dráhu Ladislava Helgeho, Paula Fierlingera a Jaromíra Kallisty. V poslední době působí mimo jiné jako ambasador kreativních průmyslů a spolupracuje s institucemi podporujícími národní kinematografii a filmovou tvorbu (např. Státní fond kinematografie). Spolupracuje také se zahraničními univerzitami, především s University of St Andrews ve Velké Británii. Působil ve vedoucích funkcích Univerzity Palackého jako proděkan FF a prorektor pro vnější vztahy, v současné době je proděkanem pro vnější vztahy.

Vybrané publikace:

Bilík, Petr. Financování filmu jako aspekt kulturní politiky. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2020.

Bilík, Petr. "Small Country, Complex Film Policy: The Case of the Czech Film Funding System". In Zahrádka, P., P. Szczepanik, J. Macek a P. Štěpán (edd.): Digital Peripheries, 291–302. Cham: Springer, 2020, doi: 10.1007/978-3-030-44850-9.

Bilík, P., M. Jendřejková, R. Nétek, M. Petráková a P. Šobáňová. Výzkum motivací aktérů kreativních průmyslů v olomoucké aglomeraci. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2020.

Bilík, P. a J. Černík. Filmař Jaromír Kallista. Praha, Olomouc: NAMU a VUP, 2019.

vedoucí katedry, odborný asistent
Mgr. Milan HAIN, Ph.D. 
585 633 487
milan.hain@upol.cz
místnost č. 3.32
konzultační hodiny v ZS 2023/2024:
pondělí      11:00-12:00 
úterý          13:45-14:45

Americký filmový průmysl | Klasický Hollywood | Star Studies | Industry Studies | Producers Studies | Exilová kinematografie | Film Noir

ORCID | Academia.edu | osobní web

Milan Hain se ve svém výzkumu zabývá především americkou kinematografií, zejména hollywoodskou studiovou érou 30. až 50. let 20. století. Zajímá ho zejména to, jak filmy (a hvězdy) vznikají a jejich divácká recepce. Základem jeho odborné práce je bádání v historických archivech, což se může zdát jako poněkud složité vzhledem k tomu, že jeho domovskou základnou je střední Evropa, avšak právě to přináší do jeho odborného výzkumu vítanou porci zábavy a dobrodružství. Publikuje knihy, články a kapitoly v odborných monografiích o amerických filmech českého herce a režiséra Huga Haase a o mechanismech vytváření filmových hvězd producenta Davida O. Selznicka. V blízké budoucnosti se plánuje zaměřit na reprezentaci českých postav v hollywoodských filmech.

Doktorát získal na Univerzitě Palackého v Olomouci v roce 2014. Během doktorátu strávil rok jako hostující vědecký pracovník Fulbrightova programu na University of California v Santa Barbaře. Od té doby získal několik dalších stipendií a grantů, mimo jiné Harry Ransom Center Research Fellowship in the Humanities a Bill Douglas Cinema Museum Visiting Researcher Stipendium. Jeho výzkumný projekt o produkčních mechanismech Davida O. Selznicka byl financován GA ČR. Přednášel na více než desítce mezinárodních konferencí a je otevřený každé nové příležitost k přednáškám, společným výzkumným projektům nebo jiným formám spolupráce – zejména pokud jej zavedou na místa, která dosud nenavštívil.

Od roku 2013 pracuje jako dramaturg Noir Film Festivalu, jediné podobné akce svého druhu v Evropě. Vede také blog věnovaný filmu noir a více o jeho výzkumu se můžete dozvědět na jeho osobních webových stránkách. Pravidelně přispívá do internetového filmového časopisu 25fps, a to už od jeho vzniku v roce 2007. Je členem Society for Cinema and Media Studies (SCMS) a The International Association for Media and History (IAMHIST).

Vybrané publikace:

Hain, Milan. V tradici kvality a prestiže: Selznick a výroba hvězd v Hollywoodu 40. a 50. let. Praha: Casablanca, 2021.

Hain, Milan. "Multiple Authorship in Anna Karenina (1935): Adapting Tolstoy’s Literary Classic in the Hollywood Studio Era". Canadian Journal of Earth Sciences 58, č. 3 (2021): 203–222, doi: 10.1386/jafp_00028_1.

Hain Milan. "Hollywood Film as Therapy: Hugo Haas, Trauma, and Survivor Guilt". Jewish Film & New Media 7, č. 1 (2019): 1–22, doi: 10.13110/jewifilmnewmedi.7.1.0001.

Hain, Milan. Hugo Haas a jeho (americké) filmy. Praha: Casablanca, 2015.

doc. Mgr. Luboš PTÁČEK, Ph.D.
585 633 427
lubos.ptacek@upol.cz
místnost č. 231 (3.31)
konzultační hodiny v ZS 2023/2024
úterý           9:30-10:30
středa         9:30-10:30  

Československý film | Filmová teorie | Ideologie a film | Film a dějiny | Teorie adaptace

ORCID

Luboš Ptáček  magisterské a doktorské studium estetiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V současné době působí na katedře divadelních a filmových studií Univerzity Palackého v Olomouci jako docent. Jeho hlavním badatelským zájmem je český film, zejména ideologické struktury, na nichž stojí česká kinematografie, historický film a stylistické a narativní experimenty české nové vlny. Je autorem tří monografií, z nichž poslední se jmenuje Umění mezi alegorií a ideologií: která vyšla v roce 2019: Proměny reprezentace dějin v českém historickém filmu a televizních seriálech.

Vybrané publikace:

Ptáček, Luboš. “The Sudetes in Czech Cinema – a Political Space Trapped by National and Class Stereotypes.” Ekphrasis. Images, Cinema, Theory, Media 23, no. 1 (2020): 72–86. https://www.ekphrasisjournal.ro/docs/R1/23E6.pdf
Ptáček, Luboš. “The Late Films of Jiří Menzel: The Broken Spell of Nostalgia and Melancholy Heroes in I Served the English King (Obsluhoval Jsem Anglického Krále, 2006) and Skirt Chasers (Donšajni, 2013).” Ekphrasis. Images, Cinema, Theory, Media 21, no. 1 (2019): 223–36. https://www.ekphrasisjournal.ro/docs/R1/21E16.pdf
Ptáček, Luboš. “‘Calamity’: The Small Town and Railway as Allegory.” Studies in Eastern European Cinema 10, no. 1 (2019): 55–67. doi:10.1080/2040350X.2018.1469196.
Ptáček, Luboš. “Ostalgia in Czech Films about Normalisation Created Post-1989.” Humanities 7, no. 4 (2018): 118. doi:10.3390/h7040118.

odborný asistent

Mgr. Michal SÝKORA, Ph.D. 
585 633 433
michal.sykora@upol.cz
místnost č. 3.31
konzultační hodiny v ZS 2023/2024:
pondělí   9:00 - 9:40
 

Současná literatura | Kriminální literatura | Teorie adaptace | Tvůrčí psaní

ORCID

Michal Sýkora je absolventem Univerzity Palackého v Olomouci (1995), doktorát z teorie literatury získal tamtéž v roce 1998. Je autorem čtyř odborných publikací o moderní beletrii: dvoudílné monografie o Vladimiru Nabokovovi (2002, 2004), knihy Vize řádu světa v moderní próze (2008), jež se zabývá J. Fowlesem, S. Rushidem, J. Kawabatou, G. Perecem, W. Faulknerem nebo S. Beckettem; nedávno mu vyšla první česká monografie o americkém spisovateli Philipu Rothovi (2019). Kromě toho publikoval desítky studií, článků, kritik a esejů o moderním románu a o dějinách a teorii kriminální literatury v českých i zahraničních publikacích a periodicích.

Je také autorem pěti úspěšných románů, přeložených do mnoha cizích jazyků a adaptovaných pro rozhlas a televizi v podobě minisérií, které se setkaly s pozitivním diváckým i kritickým ohlasem a práva na jejich zpracování byla prodána do řady zemí. Adaptace románu Ještě není konec (2016, pro televizi pod názvem Příšery z pobřeží) získala v roce 2020 prestižní filmovou cenu Český lev v kategorii Nejlepší televizní minisérie. Společně s jedním z nejúspěšnějších českých scenáristů Petrem Jarchovským napsal dvě televizní minisérie, které v režii Jana Hřebejka odvysílala ČT: Živé terče (2019) a Pozadí událostí (2021).

Odborně se zabývá teorií kriminální fikce s důrazem na jednotlivé historické podoby tohoto žánru v interdisciplinární a komparativní perspektivě. Zaměřuje se na specifika české žánrové teorie druhé poloviny dvacátého století a na analýzu vztahu žánru a ideologie v české kriminální literatuře a kriminálním filmu. Vede kurzy tvůrčího psaní pro studenty filozofické fakulty a je členem komise, jež každoročně oceňuje studentskou literární tvorbu. Vede přednášky a semináře věnované teorii adaptace a analýze procesu adaptace z literatury (resp. dramatu) do filmu.

Vybrané publikace:

Sýkora, M. "The Prague Orgy: The Life of Writers in a Totalitarian State According to Philip Roth". Humanities 8, č. 2 (2019): 71, doi: 10.3390/h8020071.

Sýkora, M. Philip Roth. Brno: Host 2019.

Sýkora, M. Britské detektivky: od románu k televizní sérii, sv. 1, 2. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012, 2013.

vedoucí Televizních a rozhlasových studií, odborný asistent
Mgr. Tomáš BOJDA, Ph.D.
585 633 440
tomas.bojda@upol.cz 
místnost č. 3.29
konzultační hodiny v ZS 2023/2024:
středa       12:30-13:30
čtvrtek      12:00-13:00

Hraná rozhlasová tvorba | Teorie rozhlasové tvorby | Rozhlasová režie a rozhlasové herectví | Dějiny československého rozhlasu | Teorie rozhlasové adaptace a dramaturgie adaptace | Rozhlasová četba | Původní rozhlasová dramatika šedesátých let

Tomáš Bojda je absolventem doktorského studijního programu Teorie a dějiny literatury, divadla a filmu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Jako pedagog se zabývá teoretickými a metodologickými otázkami fikční rozhlasové tvorby především z perspektivy českého strukturalismu; úběžníky jeho výzkumu jsou sémiotické aspekty rozhlasového herectví a teorie rozhlasového herectví, režii a dramatiky. Pravidelně vyučuje analytické semináře a teoretické a historické přednášky specializující se na dějiny literární a dramatické tvorby Československého rozhlasu. Ve svých publikacích mapuje dosud neprobádané oblasti slovesné rozhlasové tvorby; v roce 2020 vydal monografii Herec a režisér v rozhlasovém dramatu: Kapitoly z díla Jiřího Horčičky a Josefa Melče. V současné době se zabývá rozhlasovými adaptacemi her a románů Karla Čapka. Aktivně se podílel na několika fakultních výzkumných grantových projektech, v současné době se účastní projektu, jenž mapuje období "normalizace" v Divadle na Vinohradech. Vedle Univerzity Palackého přednáší také na Katedře činoherní režie DAMU v Praze. Pravidelně publikuje teoretické a kritické příspěvky v odborných časopisech (např. „Mlčenlivý Bergamn plný slov“, „Viktor Preiss v rozhlase – portrét jedné kariéry“, „Rozhlasový režisér Josef Henke“) a na konferencích („Structuralism as a method of studying a radio artifact“).

Vybrané publikace:

Bojda, T. Herec a režisér v rozhlase. Kapitoly z tvorby Jiřího Horčičky a Josefa Melče. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2020.

Bojda, T. "Viktor Preiss v rozhlase – portrét jedné kariéry". Český a slovenský humanitní časopis, č. 1 (2019): 75–92.

Hanáčková, A. a T. Bojda. "Mlčenlivý Bergman plný slov". Theatralia 22, č. 1 (2021): 45–60, doi: 10.5817/TY2019-1-4.

koordinátorka praxí a stáží
Mgr. Anna BÍLÁ
anna.bila@upol.cz 
místnost č. 3.29
konzultační hodiny v ZS 2023/2024:
úterý     10:00-11:00
středa   13:15-14:15

Mgr. Klára FEIKUSOVÁ
585 633 431
klara.feikusova@upol.cz
místnost č. 3.29
konzultační hodiny  v ZS 2023/2024:
středa     10:00-11.00

Academia.edu | ORCID

Vybrané publikace

Feikusová, Klára (2023). The Perils of Representation: Sandra Oh in Killing Eve. In Quartlerly Review of Film and Video. Online. (proklik https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/10509208.2023.2199805)

Feikusová, Klára (2023). Invasion of Body Snatchers: Queer Theory, Cultural Capital and Desirability of Fox Mulder’s Body. In Fenwick, James and Rodgers, Diane A. (eds) The Legacy of The X-Files. London, New York: Bloomsbury. pp. 287-300. (plánované vydání listopad 2023)

docentka, prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti

doc. Mgr. Andrea HANÁČKOVÁ, Ph.D.
585 633 440
andrea.hanackova@upol.cz
místnost č. 3.29
konzultační hodiny v ZS 2023:
úterý      po domluvě kdykoliv 
čtvrtek   8:00-9:00 

Rozhlasová a auditivní studia| Teorie adaptace | Teorie žánrů

Academia.edu|  ORCID

Andrea Hanáčková je docentkou divadelní vědy a médií na Univerzitě Palackého v Olomouci, působila jako vedoucí Katedry divadelních a filmových studií FF UP, v současné době je prorektorkou pro komunikaci a studentské záležitosti.

Ve svém výzkumu se zabývám především rozhlasovým uměním a průmyslem včetně nových médií a podcastů a jejich publika.  Jako praktikující dokumentaristka je autorkou desítek rozhlasových dokumentů a publicistických pořadů o vzdělávání, sociálních otázkách, umění a kultuře. Mezi její vědecké zájmy patří nonfikční auditivní žánry, teorie rozhlasové adaptace a historie rozhlasu. Výsledky svého bádání shrnula v knihách Český rozhlasový dokument a feature v letech 1990–2005. Poetika žánrů (2010), Rozhlasová kritika a současné reflexe auditivní tvorby (2016) a Autorský rozhlasový dokument (2021). Zaměřuje se na etiku rozhlasového dokumentu a autorskou performativitu v rozhlase. Její odborné aktivity směřují také do oblasti divadelní vědy, kterou vystudovala a která tvoří pozadí její badatelské praxe v oblasti interdisciplinárních přesahů mezi divadlem, filmem, rozhlasem a televizí. Vede odborný blog na DokRevue.cz., je redaktorkou rozhlasové platformy RadioDock.cz a vede dětský rozhlasový kroužek Sluchátko.

Vybrané publikace

Hanáčková, A. "The Mathematics of Crime and the Crime of Censorship on the Czech Public Radio". Journal of Radio & Audio Media 30, č. 1 (2021): 185–206, doi: 10.1080/19376529.2021.1897985.

Hanáčková, A. a T. Bojda. "Mlčenlivý Bergman plný slov". Theatralia 22, č. 1 (2021): 45–60, doi: 10.5817/TY2019-1-4.

Hanáčková, A. "The Performative Mode and Its Ethical Aspects in Authorial Radio Documentaries". Czech & Slovak Journal of Humanities, č. 1 (2017): 23–42.

docent, věděcký tajemník katedry, garant Ph.D. programu
doc. Tomáš JIRSA, Ph.D.
585 633 440
tomas.jirsa@upol.cz 
místnost č. 3.29
konzultační hodiny v ZS 2023/2024:
středa (lichý týden)     ZOOM 
středa (sudý týden)    10:00-11:00

Teorie a filozofie médií| Literatura a výtvarné umění | Music Video Studies | Kulturní afektová studia | Současné audiovizuální umění|

Academia.edu | ORCID 

Jako vystudovaný literární vědec, jehož výzkum a publikace se pohybují na pomezí srovnávací literatury, kulturních afektových studií a teorie médií, se Tomáš Jirsa zabývá dynamickým pohybem textů, obrazů a zvuků v různých médiích mimo klasická autorská a národní paradigmata. Plody tohoto interdisciplinárního přístupu lze nalézt především v jeho publikaci Disformations: Affects, Media, Literature (Bloomsbury 2021), podílel se také na kolektivní monografii How to Do Things with Affects: Affective Triggers in Aesthetic Forms and Cultural Practices (Brill, 2019; s Ernstem van Alphenem) a spoluredigoval speciální číslo časopisu Music, Sound, and the Moving Image "The Music Video in Transformation" (2019, s Mathiasem Korsgaardem).

Doktorát získal na Univerzitě Karlově v roce 2012, v průběhu postgraduálního studia absolvoval výzkumný pobyt na University of California v Los Angeles (2008–2009) a na Paris-Sorbonne University (2010–2011). Na Karlově Univerzitě pak působil jako pedagog do roku 2017. V letech 2015 až 2017 působil v rámci juniorského stipendia IKKM (The International Research Institute for Cultural Techniques and Media Philosophy) na Bauhaus University ve Výmaru a v roce 2019 získal stipendium na Amsterdam School for Cultural Analysis. Vedle toho působí od roku 2018 jako hostující kurátor na festivalu Přehlídka filmové animace a současného umění (PAF Olomouc). V současné době je hlavním řešitelem mezioborového projektu „Mezi afekty a technologií: Portrét ve výtvarném umění, literatuře a videoklipu“, financovaném Univerzitou Palackého.

Ve svém aktuálním výzkumu se zabývá především afektivními a mediálními postupy v současném (zejména hiphopovém) hudebním videu a zkoumá kulturní techniky portrétování ve výtvarném umění a kinematografii.

Vybrané publikace

Jirsa, T. Disformations: Affects, Media, Literature . New York: Bloomsbury, 2021.

Jirsa, T. "Lapses, Affects, Supplement: Hiro Murai’s Audiovisual Anachronism". In Herzogenrath, B. (ed.): Practical Aesthetics, 105–115. London, New York: Bloomsbury, 2020.

Jirsa, T. "For the Affective Aesthetics of Contemporary Music Video". Music, Sound, and the Moving Image 13, č. 2 (2019): 187–208.

Jirsa, T. "Faces without Interiority: The Music Video's Reinvention of the Portrait[EK5] ". World Literature Studies 11, č. 4 (2019): 55–68.

Mgr. Zuzana PEJPKOVÁ, Ph.D.
585 633 430
zuzana.pejpkova@upol.cz
místnost 3.29
od 22. 3. 2021 mateřská dovolená
 

Mgr. Vendula KADLECOVÁ
585 633 424
vendula.kadlecova01@upol.cz 
místnost č. 3.28
konzultační hodiny v ZS 2023/2024:
po předchozí e-mailové domluvě

Mgr. Barbora KAPLÁNKOVÁ
585 633 424
barbora.kaplankova01@upol.cz 
místnost č. 3.28
konzultační hodiny v ZS 2023/2024:
MS Teams, po předchozí e-mailové domluvě

Gender ve fantasy franšízách v letech 2000-2020: Zobrazení maskulinity a feminity podle teorie performativního genderu Judith Butler

Z hlediska zkoumání performativity genderu představuje fantasy jedinečný fenomén především díky své strukturální variabilitě a potenciálu zpochybňovat "realitu" a její "pravidla". Cílem disertační práce Barbory Kaplánkové je nabídnout ucelený obraz toho, jak jsou maskulinita a femininita zobrazovány v posledních dvaceti letech v mainstreamovém fantasy filmu. Výzkum se zaměřuje na několik úspěšných franšíz, z nichž každá patří do jiného subžánru fantasy, vyznačujícího se specifickou stavbou fikčního světa a možnostmi subverze heteronormativních systémů. Vybrané skupiny postav z těchto franšíz jsou přiblíženy analyticko-interpretativní metodou postavenou na teoriích Judith Butler a Briana Atteberyho.

Vedoucí práce: doc. Luboš Ptáček, Ph.D.

Mgr. Veronika VESELKOVÁ
veronika.veselkova01@upol.cz 
585 633 424
místnost č. 3.28
konzultační hodiny v ZS 2023/2024:
po předchozí e-mailové domluvě

Performativita kulturní identity: Jihokorejské divadlo ve střední Evropě

Veronika Veselková ve svém disertačním výzkumu zkoumá performativitu jihokorejské kulturní identity v divadelních představeních jihokorejského původu uváděných v regionu střední Evropy. Výzkum využívá jako základní teoretický rámec koncept interkulturního divadla, resp. prolínání (interweaving). Zabývá se také popisem projevů kulturní performativity ve vztahu ke globalizovaným kulturním sítím a politikám. Autorčina výzkumná perspektiva je interdisciplinární: vedle  metodologických nástrojů divadelních a performančních studií čerpá zejména z etnografie, kulturologie a kulturní antropologie.

Vedoucí práce: doc. Tomáš Jirsa, Ph.D.

Mgr. Ondřej ZACH
ondrej.zach01@upol.cz 
585 633 424
místnost č. 3.28
konzultační hodiny v ZS 2023/2024:
středa     10:30-12:00

Proměny produkční kultury české filmové výroby v letech 1989–1999

Disertační práce se zabývá proměnami produkční kultury v československé kinematografii počátku 90. let. Vychází z pojetí filmové tvorby jako sociokulturní praxe a nahlíží na filmový průmysl jako na bourdieuovské pole kulturních, sociálních a ekonomických vztahů. Rozvíjí myšlenku, že produkční, institucionální, estetické a recepční změny v československé kinematografii 90. let je třeba vnímat v kontextu proměny celého dobového společensko-politického diskurzu jako jednoho z jeho mnoha projevů. Projekt sestává z kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pamětníky zkoumaného období, zpracovaného v analyticko-syntetické části práce s využitím konceptů způsobu produkce formulovaných Janet Staiger (Bordwell, 1988) a konceptu produkční kultury užívaného Johnem Thorntonem Caldwellem (2008). Cílem projektu je převést shromážděná data metodami interpretativní antropologie do studie o proměně životního stylu a kultury komunity filmového průmyslu jako jedné z tváří celkové proměny celé společnosti ve zkoumaném historickém období.

Vedoucí práce: doc. Tomáš Jirsa, Ph.D.