Editovali: Petr Szczepanik, Pavel Zahrádka
Připravili: Petr Szczepanik, Pavel Zahrádka, Radim Polčák, Jakub Macek, Ivan David, Dominika Galajdová, Johana Kotišová, Rudolf Leška, Petr Lupač, Tomáš Karger, Štěpán Žádník
Publikováno: září 2018
Abstrakt: Cílem zprávy je popsat stav audiovizuálního pole v ČR, tj. popsat základní struktury, klíčové aktéry a praxe v produkci, distribuci a spotřebě audiovizuálních děl. Úvodní část je věnována definičnímu vymezení audiovizuálního pole a obecnému popisu proměn audiovizuálního průmyslu v Evropě v důsledku digitalizace. Druhá část je zaměřena na popis klíčových aktérů audiovizuálního pole v ČR, základních obchodních modelů a širšího sociálně-technologického kontextu. Třetí část se soustředí na popis právní regulace audiovizuálního pole a navrhovaných opatření v rámci strategie pro vytvoření jednotného digitálního trhu v EU, včetně stanovisek jednotlivých zainteresovaných stran. Vymezení hranic audiovizuálního pole a jeho popis je nutně selektivní, protože slouží výhradně jako východisko pro identifikaci a nastínění klíčových problémů, kterým čelí audiovizuální průmysl v souvislosti s digitalizací a plánovanou strategií Evropské komise pro vytvoření jednotného digitálního trhu v EU.
Smluvní vztahy mezi tvůrci a producenty v audiovizi
Připravili: Ivan David, Johana Kotišová, Petr Szczepanik
Publikováno: červen 2019
Abstrakt: Tématem zprávy je právní vědomí producentů a autorů v oblasti právní regulace autorských smluv v českém audiovizuálním průmyslu. Naším primárním cílem bylo tedy zjistit, nakolik jsou, nebo naopak nejsou producenti, tvůrci a dramaturgové obeznámeni s právy a povinnostmi, které jim vznikají při uzavírání obvyklých typů smluv, ať už přímo z výslovného textu smluvních ujednání, nebo ze zákona. Dalším cílem bylo zjistit, nakolik informanti považují oblast smluvní agendy za důležitou, resp. nakolik ji naopak vnímají spíše jako podružnou součást výkonu své profese. Zkoumány byly též praktické zkušenosti informantů s uzavíráním a plněním smluv. V neposlední řadě jsme zjišťovali míru jejich spokojenosti s aktuálním řešením těchto otázek v České republice. Právní analýzu problematiky smluvních vztahů zpráva průběžně kontextualizuje prostřednictvím stručných popisů produkční a tvůrčí praxe na českém mediálním trhu a zároveň ji doplňuje o sociologický komentář k povaze tvůrčí práce. Tato kontextualizace a sociologický komentář nejsou výsledkem primárního výzkumu, ale vycházejí jednak z předchozí zprávy („Mapa AV pole“), jednak ze sekundární literatury.
Význam teritoriality pro audiovizuální průmysl v České republice
Připravili: Pavel Zahrádka, Rudolf Leška, Petr Szczepanik
Publikováno: červenec 2019
Abstrakt: Cílem první části výzkumné zprávy (kap. 1 až 5) je vysvětlit (a) význam principu teritoriality pro fungování obchodních modelů audiovizuálního průmyslu na malém trhu, resp. vysvětlit význam šíření audiovizuálních (převážně filmových) děl na základě prodeje exkluzivních teritoriálních licencí; (b) význam zeměpisného blokování přístupu k obsahu nabízenému audiovizuálními online službami (tzv. geoblokace) pro uchování hodnoty teritoriální licence v online prostředí. Tohoto cíle je dosaženo na základě rekonstrukce postojů českých distributorů audiovizuálních děl k návrhům Evropské komise na vytvoření jednotného digitálního trhu v Evropě, které byly postupně předloženy a diskutovány v letech 2015 až 2018. V navazující druhé části zprávy reflektujeme právní diskusi týkající se legálnosti uplatňování geoblokačních opatření, a to jednak z hlediska principů volného trhu v EU a jednak z hlediska toho, zdali má geoblokace oporu v autorském právu. Cílem druhé části zprávy (kap. 6 a 7) není rozhodovat mezi vzájemně si konkurujícími právními výklady vztahu práva a geoblokace, ale posoudit dopady odlišných právních rámců – utvářejících základní mechanismy fungování audiovizuálního trhu – na produkci a distribuci audiovizuálních děl na českém trhu. K tomuto cíli jsou využita empirická zjištění z první části.
Připravili: Dominika Collet, Radim Polčák, Michal Šalamoun, Terezie Vojtíšková
Publikováno: listopad 2019
Abstrakt: Předmětem této výzkumné zprávy je problém ekonomického fungování audiovizuálního průmyslu označovaný jako value gap. Jeho podstatou je dopad protiprávního užití audiovizuálních děl na hodnotu majetkových práv autorských. Tato výzkumná zpráva se zabývá především právním řešením problému value gap. Ve druhé kapitole výzkumné zprávy je provedena analýza skutečných forem ekonomického zhodnocení audiovizuálních děl a rozbor obsahu pojmu value gap ve vztahu k českému audiovizuálnímu průmyslu. Ve třetí kapitole výzkumné zprávy je proveden rozbor aktuálních forem řešení value gap nástroji platného práva. Tento výklad je rozdělen do dvou částí dle rozlišení subjektů, na které dopadají příslušné regulatorní nástroje. První část se věnuje právní regulaci dopadající na spotřebitele, kteří se v důsledku užívání služeb informační společnosti stávají de iure současně uživateli audiovizuálních děl. Druhá část se věnuje právní regulaci fungování poskytovatelů služeb informační společnosti. Vedle analýzy české právní úpravy a aktuální judikatury čerpá zpráva ve velké míře též ze zahraničních zkušeností. Syntetická část výzkumné zprávy pak hodnotí vhodnost a potřebnost různých regulatorních přístupů z hlediska jejich zaměření na jednotlivé subjekty a použitých nástrojů. Závěry výzkumné zprávy obsahují rovněž doporučení k legislativnímu a judiciálnímu řešení problému value gap v českém právním prostředí.
Připravili: Iveta Jansová, Jakub Macek, Alena Macková, Štěpán Žádník
Publikováno: listopad 2019
Abstrakt: Cílem této výzkumné zprávy je analyticky shrnout základní zjištění kvalitativního výzkumu českých konvergentních publik, a to s důrazem na motivy, jež respondenty zahrnuté do výzkumného vzorku vedou k volbě mezi jednotlivými aktuálně dostupnými zdroji audiovizuálních obsahů. Výzkum vedený týmem z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v letech 2018 a 2019 navazuje na letitou diskuzi o probíhající transformaci mediálních publik, o digitalizaci médií a mediální konvergenci a o související tenzi mezi producenty a legálními poskytovateli obsahů na jedné straně a nelegálními poskytovateli na straně druhé. Výzkumné závěry, jež jsou v této zprávě stručně shrnuty, se přitom obracejí ke dvěma klíčovým otázkám této diskuze: Za jakých podmínek a z jakých důvodů současní konzumenti televizních a filmových obsahů volí jako zdroje těchto obsahů zdroje neoficiální? A co je naopak vede k tomu, aby dali přednost zdrojům oficiálním?